Zkusme to jinak

Nevím, jak to napsat krátce, tak radši vynechám, co se mi honí hlavou a jen se zeptám.

Má-li společnost platit studia vybraným jedincům, měli by tito být podle mě užiteční (pokud ne, tak požaduji dotace na to, že se každý večer budu dvě hodiny dívat na televizi - taky je to nanic). A moje otázka je - k čemu je společnosti vysokoškolsky vzdělaný estét, odborník na dějiny antického starověku, znalec starořečtiny, abslovent gender studies, či univerzální algebraik, že se společnosti vyplatí do těchto lidí investovat?

Re: Zkusme to jinak

Humanitní vzdělání vypadá, že je na nic - ale když už nic jiného, tak udržuje kulturní kontinuitu. Vemte si rudou šlechtu padesátých let, co absolvovala roční kurs střední školy a pak nějaký jiný kurs vysokoškolský... a za tři roky byl z dělníka šéf okresního soudu nebo krajsý tajmeník pro kulturu nebo jiný krasoduch - to vám třeba nevadí ani trochu, že někdo, kdo to humanitní vzdělání evidentně neměl, vymyslel a schválil věci typu Prior na náměstí v Jihlavě, zplanýrování historického centra Bratislavy nebo panelákové sídliště kdekoli? Nebo že duchovní potomci soudruhů pizdí krajinu podnikatelským barokem, že dnes se za překladatele považuje každá koza, která půl roku myla hrnce v Anglii, neumí pořádně česky a ještě se najde redaktor, který jí to věří a čtenář, který si ten paskvil koupí, neznajouc lepšího?

Tohle vám přijde jako něco, co je v pořádku? Pokud jo, tak vám chybí to všeobecné humanitní vzdělání.

Víte vůbec, jak taky funguje bloková výuka?

Také jsme ji měli. Týden, dva týdny v kuse. Zaplaťpámbu za tento způsob, nevím, jak jinak dokázat sledovat postup nemoci a léčby. Nebo myslíte, že je lepší zajít na kliniku v pondělí odpoledne a hned získám veškerou znalost? Mimochodem školné by bylo potřeba jako prase drbání. Minimálně na těch školách, kde je výuka náročná na prostory a vybavení, jako jsou třeba laboratoře. Máta přestavu, kolik stojí např. jeden mikroskop?

Re: Víte vůbec, jak taky funguje bloková výuka?

Hlavně nechápu, kde je problém s blokovou výukou a brigádami - ba naopak - mám-li výuku 14 dní v kuse na předmět a takto u 4 předmětů, mám to 2 měsíce v kuse studium a potom volněji (či možnost úplného volna). Čili vím, že mám 3 měsíce v semestru dostatek času na brigády. Naopak jako komplikovanější vidím rozvrh typu 8-11, 14-15:30, 17-19:30, další den 8-10, potom přejezd přes půl Prahy a dále 14-17. Protože při tom se brigádničit takřka nedá. Sama jsem studovala, školu mi platili rodiče, na zábavu (včetně víkendových akcí - doprava) jsem si vydělala a problém jsem neměla, dokonce jsem navštěvovala výrazně více přednášek než bylo třeba a když jsem školu protahovala, začala jsem pracovat na plný úvazek. A šlo to. Pokud jsem si u plného úvazku plnila své povinnosti, chodila jsem i na přednášky a zbytek času do práce.

Studium je investice

Studium by mělo být bráno jako investice. Investuji sám do sebe a očekávám , že se mi investované peníze vrátí v podobě lepšího příštího příjmu. To je jasná a naprosto legitimní úvaha. Potom ovšem pokulhává požadavek, že studium má být bezplatné. Bezplatné není nikdy a nic. Někdo se na konci musí najít, kdo účet vyvrovná. Prozatím jsou to ostatní daňoví poplatníci, v budoucnu by to měli být především současní studenti.

Vážení paní autorko, Vaše snaha podělit se s někým jiným o náklady je obdovuhodná. Budete se takto chtít ělit i o výhru v Sazce?

Re: Studium je investice

Nástupní plat absolventa archeologie bez praxe, duben 2002: 7500 Kč hrubého. Minus 1700 Kč měsíčně doprava do práce. Skvělá investice!

A to mi ještě řekli, že se mám "obětovat pro vědu"!

Studium zdarma nebylo ani za komunizmu

protože já jsem třeba 2.školu studoval při zaměstnání. Musel jsem podepsat na personálním,že odpracuji 8let po ukončení studia. Potom jsem měl nárok na neplacená volna atd. Protože jsem ale skončil s pracovním poměrem dříve a odešel na jinou práci , musel jsem se vyplatit , což činilo cca 2.500Kč/rok. 

Re: Studium zdarma nebylo ani za komunizmu

Za blbost se platí, protože se můžete upsat pouze na násobek studia po jeho ukončení, tedy při 3letém studiu Bc. na tři roky po jeho ukončení...

Klidně bych takového zaměstnavatele potom poslal k šípku pro neplatnost takové smlouvy... ale na druhou stranu 2,5tis/rok není tak moc, že

vážená paní (slečno)

Velmi mne uráží, tvrzení, že pokud si zaplatím studium na vysoké škole, tak jsem si zaplatil titul. Řeknete to do očí absolventu princetonu, Harvardu, Yale apod. Tyto školy se totiž platí, a ne málo ani na západní poměry, natož na ty naše.

Dodělávám si další vzdělání na soukromé VŠ a jako absolventi veřejné VŠ musím říci, že přístup učitelů při zkouškách není vůbec méně přísný. Spíše bych to definoval tak, že není zbytečně buzerační a jsou nám k dispozici i mimo výuku, na mailech, kde opravdu odpovídají a kupodivu rychle, na konzultacích, ale i třeba na společném obědě, což se mi na veřejné škole nikdy nestalo. Dokonce jsem se setkal i se studenty téhož vyuřujícího, a musím konstatovat, že oni o jeho chvání neměli zrovna valné mínění a naopak mi máme z něj ty nejlepší pocity... čím to asi bude?!

Co se tak doslýchám, tak to bude zejména tím, že na veřejné škole MUSÍ pracovat ve stylu starém půl století, tak

Re: vážená paní (slečno)...II

na privátní uplatňuje moderní způsob výuky, tak jak se naučil v zahraničí, kde si dělal PhD. Chce docenturu, a tu na soukromé škole vlivem lobbyingu veřejných škol ve vzájemném souznění s akreditační komisí MŠMT, která NEMUSÍ SVŮJ VERDIKT ODŮVODŇOVAT, nemá šanci dosta, protože soukromé školy v ČR docentury nedávají. Bohužel i výzkum a věda jde mimo soukromé vysoké školy, protože ŽÁDNÁ NEDOSTANE IHNED SOUHLAS K BC. MGR. I PHD STUPNI, tedy to co veřejná vysoká škola dostane automaticky, proto mnoho učitelů MUSÍ být na plný úvazek na veřejné škole, což prakticky ihned odrovná soukromou školu, které neschválí prakticky ani bakalářský stupeň a ještě to veřejně obhajují, že má jinde více úvazků. Zákoník práce asi neexistuje a Ústava pláče, protože existuje svoboda volby zaměstnání a z toho logicky plynoucí svobody volby více zaměstnání, kde limity omezuje zákoník práce, který ovšem nehovoří nic o tom, že i se souhlasem zaměstnavatele k práci učitele jinde,

Jenomže

dle našeho tisku český stát dotuje každého vysokoškoláka cca 11 tisíc//1 měsíc. V Česku studuje cca 21 tisíc Slováků. Tedy měsíční náklady na cizího státního příslušníka činí za 1 měsíc 2,5 miliardy Kč. Že je to oboustranná dohoda raději neříkejte, protože Čechů studuje na východě cca 75 kusů!!! Tudíž-- když musí např. Belgičan u nás studia hradit, pak je nelogické, aby jiný stát.příslušník nemusel hradit NIC!! Je to podraz načeskou státní pokladnu, nebo lépe na všechny daňové plátce !!

Re: Jenomže

Belgičané u nás nemusejí hradit studia. Studují u nás stejně jako čeští studenti. Totéž platí pro Čechy v Belgii.

Díval jsem se na ten článek v Blesku

a docela mne to pobavilo. Největší položkou je ubytování , strava a jízdné.  Tento výdaj má každý!! To by tedy se mohlo třeba na mateřské započítat jídlo , oblečení a doprava pro děti jako nárokový náklad státu?  

Jste lehce mimo

Ale _někdo_ to zaplatit stejně musí, tak proč ne ten, komu vzdělání poskytne významné výhody pro celý zbytek života? Nebo myslíte, že se to za vás zaplatí tak nějak samo?

A ještě drobnost. Píšete o příšerném přístupu některých pedagogů. Příšerný přístup je typická vlastnost všech organizací kde nevystupujete jako platící klient ale někdo, kdo to má mít zadarmo. Po privatizaci tyhle příšerné přístupy zmizely jako kouzlem, je jich mnohem méně. A totéž byste mohla získat i vy - no, vlastně nemohla, ono než to lidem dojde to trvá tak deset (u velmi vzdělaných lidí, například na univerzitě) až sto let (u těch ostatních).