Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PH

Kde jste u mě vzala 5665? 5484 paní, 5484. Perex není součástí povídky, nebo Vám tak připadá? Splnil jsem úplně všechno. Pac a pusu

0 0
možnosti
Foto

myslím si, že krom krátkého pocitu sebeuspokojení půjde i u vítěze nakonec o prd a tak bych to zcela velkoryse přehlížel.

2 1
možnosti
SK

Je jen škoda, že se do finále nedostaly povídky, které splňovaly pravidla.

0 0
možnosti
Foto

Pravdou je, že jsem se nijak počtem znaků netrápil nikdy ... krom jedné jediné povídky, kdy jsem napsal kraťas podle pravidel Kraťasů :) 

A pokud bych kvůli počtu znaků byl diskvalifikován ... opět bych se nijak netrápil :)

1 1
možnosti
SK

To je dobře, protože Váš text by měl být správně diskvalifikován na dvakrát - překročen limit povolených znaků a neobsahuje slovo překvapivý. Překvapivě je příslovce, překvapivý přídavné jméno. Nevím, co se stalo, že porota takto chybovala. A nejen u Vás, což je celkem smutné.

2 0
možnosti
MK

Když na to zareagujeme my poražení, vypadá to hloupě, že? A vítězové, nebo pořadatelé ? Nic?:-)

3 0
možnosti
DT

Vážně čekáte od podvodníka sebereflexi? Vítejte v klubu naivních. :-)

1 0
možnosti

Pro Světlanu Kadeřábkovou a Michaelu Jelínkovou:

Milé dámy, kdybych se uměl červenat, tak bych byl červený jako ředkvička. Patřím totiž ke generaci, která byla ještě vychovávaná ke skromnosti a v duchu úsloví, že samochvála smrdí. Ale ona samohana taky moc nevoní. A jiné české přísloví říká: "Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná najdou tě!" Ale to už neplatí vůbec. Dneska platí spíš jeho ironická parafráze: "Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, zůstaneš tam sedět!" Tolik na vysvětlenou, proč v jsem v tom koutě, kam jsem byl spolu se svými generačním druhy odstrčený sedět nezůstal. Vy to nemůžete pamatovat, ale kdysi se nám říkávalo "generace pětatřicátníků", jenže pak nás potkalo něco, o čem prominentní literární kritik Milan Jungmann nasal slovy "...byli bez většího odporu odsunuti do bezvýznamnosti". :-)

Tím se s Vámi i s touto diskuzí loučím. Mějte se obě co nejlíp!

P.S.

Pokud jde o překročení limitního rozsahu u jedné mé povídky, nebyl to úmysl. Asi to s počítačem neumím tako jako Vy a "editování na požadovaný počet znaků" je pro mne španělskou vesnicí :-/

1 2
možnosti
Foto

Ale pane Čejko, Milan Jungmann  psal, předpokládám, o těch autorech, které do nuceného zapomnění odsunuly mimoliterární, převážně politické okolnosti. Vás nic takového potkat nemohlo, troufám si tvrdit, neboť literaturu tímto způsobem již nikdo nekádruje. Vždyť také normalizační autoři 80. let vydávají dnes oficiální knihy, publikují v Divokém víně, nebo u Daniela Strože. To, že je o některé knihy malý čtenářský a potažmo společenský zájem, je jiné téma.

Nakonec můžete být rád, řekl by zlý jazyk, že Vás porota uznala za neexistujícího autora, alespoň jste vyhověl soutěžním kritériím. :) Nicméně, úspěchu u čtenářů Vám nic nebrání. Texty jsou zde.

0 0
možnosti
MJ

Díky za článek. Nikdy by mě samotnou nenapadlo znaky v textech přepočítávat - nikdy by mě totiž nenapadlo, že by toto jasné pravidlo nedodržel někdo, koho porota zařadila mezi finalisty. (Nebo by mě délka textů možná trkla, kdybych je četla na něčem přehlednějším než smartphone...) Každopádně se musím - trochu smutně, pravda - pousmát, když si vzpomenu, jak jsem do úmoru editovala své povídky na oněch požadovaných 5600 znaků...Možná, že kdybych si ušetřila práci, porotě by se mé povídky líbily více...Kdo ví? Já prostě pravidla ctím - chtělo by se skoro říct - jako blbec. Ale tak to přece není: vymezení pravidel a jejich dodržování je podmínkou skutečné svobody. Svoboda bez pravidel je chaos - jako tato soutěž.

Pan Čejka píše vážně pěkně, tak po šabachovsku, ale podle mého názoru jde v jeho případě rovněž o porušení pravidel. Vina ovšem jistě není na jeho straně, nýbrž na porotě. Nápad s účastí M. Viewegha je však úsměvný - tento typ soutěže je přece určen amatérům, které má případně "nakopnout". Jak moc potřebuje nakopávat někdo, kdo za pár dní vydá X-tou knihu?

Suma sumárum jde o smutný důkaz, že dodržovat pravidla v Česku se prostě nevyplácí. Začíná to u literárních soutěží - a končí - víme kde.

6 0
možnosti
SK

Děkuji Vám, paní Jelínková,

za přečtení článku. Já myslela, že si ho ani nikdo nepřečte. Překvapilo mě, že tento článek se neobjevil na idnes.cz, jak tam je prvních pár nejnovějších - tak se tam objevily články vydané přede mnou a za mnou, ale ten můj tam vidět nebyl. 

Přesně tak, tahle soutěž jen ukazuje, jak to v ČR chodí všeobecně. Nic nenaděláme :-)

Hrozně mě mrzí, že se do finále nedostala povídka Alžběty Pondělíčkové. Tu by to nakoplo k vydání povídek.

2 0
možnosti

Milá paní Kadeřábková, omlouvám se, ale první verze mého příspěvku do diskuze se mi nezobrazila, tak jsem ji ve zkrácené verzi napsal znovu a hele - teď jsou tu dva příspěvky. Vidíte, jaký jsem amatér?

Na LL jsem opravdu byl - a několikrát. A jsem rád, že na mě nemáte špatné vzpomínky. Snad mi tedy odpustíte i to, že se mé povídky "nezaslouženě" dostaly do finále.

0 1
možnosti
SK

Však já Vám to nijak nemám za zlé, spíše mě udivuje, že porota nenapsala, že nakonec do semifinále postoupilo tolik a tolik lidí, z nichž tolika a tolika vyšla knížka a z těch 40 vybrali deset povídek. No, a když už tedy byly kritériem znaky, tak pak je mi záhadou, jak mohla proklouznout povídka Lucie Pasekové.

Ano, já si na Vás pamatuji, ale Vy na mě ne, že ne? No, popravdě, moc se nedivím, i když - moc účastníků nás tam nebylo. Byl to buď rok 2008 nebo 2009. A spíš se přikláním k roku 2009.

0 0
možnosti

Vážená paní Kadeřábková, mohu Vás ujistit, že jsem nevystudoval žádnou relevantní školu, nepracuji v žádné redakci či jiném médiu, nejsem členem žádné profesní organizace, že články a verše zveřejňuji už léta bez honoráře (poslední dobou hlavně na blogu) a že mé honoráře za knihy psané dva, tři i více let nedosahují ani výše průměrného českého starobního důchodu. A pokud vím, tak za profesionála - a to v každém oboru - se považuje pouze člověk, který se danou činností (provozovanou na jisté řemeslné či umělecké úrovni) živí. Což se bohužel neživím :-) Pravdou ovšem je, že Vámi kritizovaná podmínka účasti v soutěži (tedy "neprofesionalita") je nezvyklá, nešťastná a zavádějící. Možná že by stačilo vyhlašovat soutěž určenou pouze těm blogerům, kteří dosud knížně nepublikovali. Ale nebyla by to škoda? Mně by účast dejme tomu takového Michala Viewegha či Kateřiny Tučkové vůbec nevadila. Otázkou ovšem je, jestli by autoři podobného renomé do takové soutěže vůbec šli.

0 0
možnosti
SK

Michal Viewegh by do toho určitě nešel, pokud by za účast neměl zaplaceno. Ten nepíše zadarmo. Asi něco málo dostává i za autorské čtení, ale to samozřejmě není žádné terno, je to spíš pro čtenáře. Na jeho čtení jsem jednou byla a celkem si ho dokážu představit jako učitele. Tím, že píše, si určitě polepšil, nejen finančně, řekla bych.

0 0
možnosti

Vážená paní baronko ze Všenor :-),

protože jste ve svém článku v souvislosti s mými povídkami porotě vytkla, že jí v mé osobě proklouzul do finále profesionál, musím se přiznat, že jsem sám zvažoval, jestli se soutěže zúčastnit či ne. Ale pak jsem si položil otázku, jaký že já jsem profesionál. Nestudoval jsem ani filozofickou fakultu, ani fakultu žurnalistiky, ba ani dramaturgii a scénáristiku na FAMU či na DAMU, nejsem členem žádné profesní organizace, články a verše publikuji většinou bez honoráře (hlavně na blogu) a za knížky dostávám honoráře tak nízké, že se stydím uvést jejich konkrétní výši. Snad Vám postačí, když místopřísežně prohlásím, že průměrný honorář za knihu, kterou píšu jeden až dva roky, nedosahuje ani výše průměrného starobního důchodu. Píšu tedy především pro radost z psaní a proto, že chci čtenářům něco sdělit. Za profesionála - a to v každém oboru - se totiž odjakživa považuje jen člověk, který se danou činností, provozovanou na jisté řemeslné či umělecké úrovni, živí. Což se neživím. Ale v něčem máte pravdu. Ta podmínka "neprofesionality" soutěžících je trochu nešťastná a závádějící. Možná že by  soutěž měla být určena jen autorům, kteří dosud knižně, jevištně či scénáristicky nepublikovali a nejsou zaměstnaní v žádné redakci. Anebo by měla být vyhlašována bez podobných omezení. Konec konců, nebylo by zajímavé zjistit, jak by v takové soutěži dopadl třeba Michal Viewgh, Petr Šabach nebo Kateřina Tučková? Mně by se to docela líbilo.

0 0
možnosti
SK

Dobré odpoledne, Jaroslave,

Vy si mě tou baronkou dobíráte :)

No, ještě se zeptám, že jste byl (v minulosti) na Literární Luhačovicích? A tam jste četl připravovanou detektivku či detektivní příběhy, které vydáváte pod pseudonymem.

 Chápu, že profesionál je ten, kdo se tím živí. Jenže Vy jste toho vydal tolik, že i když se psaním vyloženě neživíte, tak za profesionála Vás tedy považuji. Vaše povídky se mi líbí, ale jak říkám, kdybych byla v porotě, spíše bych je vyřadila. Takové čestné uznání si určitě zaslouží.

A jestli se s těmi Luhačovicemi nepletu, tak jste se mi líbil ze všech spisovatelů nejvíce. Samozřejmě, básník Jiří Žáček je srdovka a jeho Aprílovou školu miluju.

0 0
možnosti
  • Počet článků 67
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1906x
Vzdálená příbuzná Johna Boka a docentky DAMU Majky Bokové (23/6/1945 - 12/07/2015).

Hraničářka poražená v boji s prokrastinací, toužící po absolutní nezávislosti a po týdnu složeného ze samých nedělí.

V jistých oblastech neoblomná puritánka, v určitém směru  je jejím pravým opakem. 

 Žije ve Skotsku.

Chtěla by umět psát fejetony.

V současné době má rozdělané tři knížky najednou a je zvědavá, zda se jí podaří dotáhnout je do konce. S tím dotahováním má zásadní problém. Nicméně sní o tom, jak by bylo krásné být spisovatelkou.

Je skalní čtenářkou a velkou fanynkou Alžběty Pondělíčkové.

Udělen titul: baronka ze Všenor