Přes rok ve Skotsku
Když jsem přijela koncem srpna 2014 do Aberdeenu, malovala jsem si budoucnost trochu jinak. Předně jsem si chtěla udělat roční kurz NC fotky na Aberdeen College (Nort East Scotland College) a po jeho absolvování pokračovat v HNC a HND fotografii. Skotský studijní program HNC je na stejné úrovni jako první ročník vysoké školy a HND je roven druháku. Vše co je pod úrovní HNC, je zároveň pod univerzitní úrovní. Výhodou je pouze to, že v drtivé většině platí studijní poplatky za studenta samotná college a některým ještě dává několik stovek liber na bydlení, aby se chudák student neměl zas až tak špatně. Studium HNC a HND už je komplikovanější po všech stránkách, pokud nemáte vystudovanou žádnou vysokou školu, potom si můžete zažádat o úhradu poplatků spojených se studiem, v opačném případě si musíte kurz zaplatit sami, a že se nejedná zrovna o malou částku, to snad ani říkat nemusím. Ještě existuje možnost, že svá předešlá studia zamlčíte a budete doufat, že na to nikdo nepřijde. V takovém případě nic platit nemusíte. Ovšem, tuto variantu nedoporučuji, protože když se podvod odhalí, tak potom ta legrace nestojí za to. Nejedná se vlastně ani o legraci, ale průšvih je to parádní.
Takže jsem se přihlásila na fotku. Od kurzu jsem si slibovala, že se naučím fotit, což se bohužel nestalo. Alespoň mi však pomohl k rozhodnutí, že ve fotce už pokračovat nebudu.
Příjemné na studiu na college je, že se zpravidla do školy chodí pouze tři dny v týdnu a zbytek týdne je určen k samostudiu. Studenti, kteří jsou odkázáni sami na sebe, však tento čas spíše využívají k chození do práce.
V září 2014 to s prací nebylo špatné, jenže moje angličtina jo. Tudíž jsem neváhala zajít do jednoho nejmenovaného řetězce s rychlým občerstvením, protože tam údajně berou vždy, a něco na tom bude, protože pohovor se skládal z otázek typu, jak dlouho chci být v Aberdeenu a co budu studovat, a hned druhý den jsem mohla přijít do práce.
Nepobyla jsem tam však dlouho. Shodou náhod a okolností jsem skončila v jedné restauraci na letišti. Tahle práce má své výhody, jakože se přinejmenším člověk nají. Takže všem studentům vřele doporučuji, nechť si hledají práci, kde je hlavním produktem jídlo. Jen jsem si říkala, jak je to hrozně zvláštní, že kdysi jsem chtěla být letuškou. Pracuji na letišti, ale letuškou nejsem a nikdy už nebudu a vlastně už ani nechci být. Na druhou stranu, být v restauraci taky není moje práce snů, že.
Když jsem se rozhodla ve fotce nepokračovat, potom nějak vyplynulo ze situace, že už nebudu pracovat na půl úvazku, ale na úvazek plný. A opět zapracovaly okolnosti, a posunula jsem se o pár baráků dál, abych skončila v kantýně konkurenční společnosti. Polepšila jsem si s pracovní dobou, už nehrozily směny do půlnoci či do jedné do rána, kdy se muselo čekat, až odletí všechna letadla. Ne, v kantýně jsem začala ráno a končila jsem kolem půl čtvrté. Opět hodně daleko do práce snů, ale ta pracovní doba – no, paráda.
Ovšem, je to pouhých pět měsíců, kdy nechodím do školy, a popravdě – začíná mi to chybět. Koketuji s myšlenkou, že se od příštího roku přihlásím na Computing/počítače. Očekávám od toho, že – když tedy z toho kurzu něco pochytím – si najdu bez problémů práci v oboru, což v oboru fotografie je jaksi problém. A pak uvidím, kam mě osud zavane.
Bydlení není v Aberdeenu nejlevnější, proto lidé často bydlí ve sdílených domácnostech. Žiju s Filipínkou a její tříletou dcerou, kterou má s Polákem, jenž pracuje ve Francii a do Aberdeenu jezdí jen pár dní párkrát v roce. Takže drtivou část roku máme v sestavě alá Dámská jízda.
Když mám čas a náladu, tak vyrážím na procházky a výlety, s foťákem i bez foťáku. Hrozně ráda to mám ve Forvie, což je přírodní rezervace poblíž malého městečka Newburgh asi půl hodiny busem od Aberdeenu.
Světlana Kadeřábková
Když ve Velké Británii sněží, dějí se věci nečekané
Od úterý večer v Glasgow sněžilo, nevypadalo to vůbec hrozně, spíš tak že všechno ráno roztaje. Ve středu jsem se probudila do vánočně zasněženého Glasgow. Lidé ze střední Evropy žijící ve Velké Británii mají ze sněhové nadílky
Světlana Kadeřábková
Moje Proměna čili ne Kafkova
Zpočátku jsem se na neděli těšila, ale čím víc se přibližovala, nějak jsem ztrácela odvahu. V ledničce opravdu byly tři tabletky, ale co když byly cestou do pekla?
Světlana Kadeřábková
O tom, jak jsem poskytla rozhovor pro rádio BBC
Bylo by se to nikdy nestalo, kdyby neexistovaly žádné náhody. Od té doby se vše začínalo ubírat tím lepším směrem.
Světlana Kadeřábková
Více než rok bez blogu
Dlouho jsem se tu neukázala. Hodně věcí nakonec dopadlo úplně jinak, než jsem si myslela. O super moderní college v Glasgow už nejspíš nic nenapíšu, začínám novou životní kapitolu.
Světlana Kadeřábková
Moderní škola s unisex záchodkama
Tak je to tady! Myslela jsem si, že unisex záchodky na školách navzdory debatám v jejich prospěch nikdy nebudou. A vida, do jedné takové školy, kde je mají, právě chodím.
Světlana Kadeřábková
Téměř dva měsíce v Glasgow
O tom, jak si žiju v Glasgow, o pracovních pohovorech, dalších maličkostech a střípek o nejmodernější college v Glasgow, City of Glasgow College.
Světlana Kadeřábková
Čas na změnu aneb život je změna
O tom, co mě čeká a nemine v druhé polovině "velkých prázdnin". Pokud je výše uvedené pravdou, potom zcela určitě žiju, což není špatné zjištění. Ovšem, nevím, jak je možné, že často mám pocit, že jen přežívám.
Světlana Kadeřábková
Jak jsem stala nezaměstnanou
Fanfiction na Taveňáka Alžběty Pondělíčkové, jejíž Taveňák mě od určité doby provází životem, je mi velkou inspirací a výzvou ke změnám, ve stylu: „Něco se ti nelíbí? Změň to!“
Světlana Kadeřábková
A. Pondělíčková – geniální spisovatelka bez vydané knížky
Alžběta Pondělíčková, vynikající autorka povídek a místní blogerka, píše sice kvalitní prózu, přesto na svém kontě nemá žádnou vydanou knihu. Zatím. Hloupý nakladatel, který by její rukopis odmítl.
Světlana Kadeřábková
Moje malá prsa
Povídka o tom, jak nahoře nemám nic a jak jsem vždycky chtěla nějaký kozičky. Text inspirován povídkou (Alžběta Pondělíčková: Milovati budeš prsa svá), která řeší opačný problém.
Světlana Kadeřábková
První prosincová neděle v Aberdeenu
Stejně jako každý víkend jsem i tento prokrastinovala. Včera jsem byla v knihovně půjčit si pravdivý příběh o klukovi, který se narodil svobodné matce natajňačku v 50. letech 20. století v Dublinu.
Světlana Kadeřábková
Studium Čechů ve Skotsku? Zdarma!
O tom, jak je to s pravidly při studiu Čechů ve Skotsku a proč se vyplatí ve Skotsku studovat. Po střední škole můžete odejít do Skotska a studium budete mít jako občan EU zdarma.
Světlana Kadeřábková
Zabiják na SŠ aneb Je horší být pozůstalý nebo rodič vraha?
O tom, jak jsem si myslela, že Aberdeen je bezpečné město, a jak jsem se pěkně pletla. Na prestižní SŠ zavraždil šestnáctiletý žák svého spolužáka. Motiv? Oběť se budoucímu vrahovi vysmívala, že je tlustý.
Světlana Kadeřábková
Hodnocení finálových povídek podruhé
V soutěži měli autoři použít slova: vlnka, nakukovat a překvapivý a dodržet počet 5 600 znaků. Jak to ve finále dopadlo? Drtivá většina textů nedodržela zadání, přesto nezaslouženě postoupily do finále.
Světlana Kadeřábková
Letní povídka 2015 na idnes. Švindl nebo ignorace pravidel?
Jak se mohl do finále dostat příspěvek, jenž má více než dvojnásobek znaků, které byly povoleny? A proč porota vybrala dílo českého básníka, prozaika, dramatika a žurnalisty? Podle jakých pravidel se tedy nakonec hraje?
Světlana Kadeřábková
Poprvé ve Skotsku
Všechno je jednou poprvé. Tohle poprvé bylo natolik zajímavé, že už tehdy jsem věděla, že se sem dříve či později zase vrátím.
Světlana Kadeřábková
Lék na důchodový systém
Nejedná se o nic složitého za předpokladu, že by byly všechny informace uvedené ZDE pravdivé. Zkrátka by stát podporoval rodiny s dětmi, které se narodily na jaře. Proč?
Světlana Kadeřábková
O jednom novinovém článku
Lenka seděla na barcelonském letišti. Vracela se z letní dovolené. V hlavě plno zážitků z rozehřáté španělské metropole, dvě hodiny do odletu a před sebou Timesy, ve kterých ji zaujal jeden bulvárně zpracovaný článek.
Světlana Kadeřábková
Dobrého pomálu aneb Když se to přežene s čokoládou
Miluju čokoládu a mohla bych ji jíst po tunách, po kilech ji už jím. Znáte ten slastný pocit, když se vám rozpouští na jazyku a pomalu se odtud táhne až do trávicího ústrojí? Pocit, který se nedá ničím nahradit.
Světlana Kadeřábková
Můj život za mřížemi
Hrozí mi pět let. Jestli tahle předpověď vyjde, potom odsud vylezu pomalu ve třiceti. Takže nejlepší léta v háji a nejspíš nezakopnu o žádnou práci. I když – zfalšovat výpis z rejstříku trestů asi nebude takový problém. Moje pověst by tím sotva utrpěla.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1906x
Hraničářka poražená v boji s prokrastinací, toužící po absolutní nezávislosti a po týdnu složeného ze samých nedělí.
V jistých oblastech neoblomná puritánka, v určitém směru je jejím pravým opakem.
Žije ve Skotsku.
Chtěla by umět psát fejetony.
V současné době má rozdělané tři knížky najednou a je zvědavá, zda se jí podaří dotáhnout je do konce. S tím dotahováním má zásadní problém. Nicméně sní o tom, jak by bylo krásné být spisovatelkou.
Je skalní čtenářkou a velkou fanynkou Alžběty Pondělíčkové.
Udělen titul: baronka ze Všenor
Seznam rubrik
Oblíbené články
- Tatínkem v šestém měsíci
- Školní rovnice o jedné neznámé
- Je mi líto učitelů
- Mantinely
- Dneska už se tomu jen směju
- Co nás to ty školy vlastně učí?
- Alláh je přece i váš Bůh!
- Osmnáct let dlouhá cesta do blázince
- Postřehy z návštěvy Londýna
- Kartou prosím aneb reinkarnace u pokladny
Oblíbené blogy
- Ivana Vejvodová
- Renata Francová
- Lenka Veverková
- Barbora Černohlávková Večeřová
- Alexandra Synac
- Petra Pavlíčková
- Můj blog