Moderní škola s unisex záchodkama
City of Glasgow College se pyšní tím, že patří mezi jednu z největších college v Evropě. Má také mnoho pestrých oborů. Její budova v Cathedral Street byla poprvé otevřena studentům koncem srpna 2016, má sedm pater a některé části se ještě dodělávají, nicméně, učit se v ní je možné už od začátku září tohoto roku.
První týden dostal každý student tzv. „smart card“, což je kartička s jeho fotkou, jménem a kódem kurzu, který studuje, a slouží krom možnosti kopírování, tisku, přihlašování se do PC i k přístupu do učeben. Od druhého patra jsou všude brány, které vás bez té kartičky nikam nepustí. Má to však několik háčků.
Těch bran není zas tolik, aby se na konci vyučování netvořily šíleně dlouhé fronty studentů. College měla původně čtyři samostatné budovy a teď stlačili všechny obory a studenty do jedné obrovské budovy, která sice všechny pojme, ale s těmi bránami – no, moc to nefunguje. Sice dobrý nápad, aby se ve škole nepotulovali lidé, kteří tam nemají co dělat, jenže – to by nesměly být věčně otevřené dveře v přízemí, které umožňují průchod do všech pater budovy a do učeben bez chytré kartičky.
Hned první týden se začalo vychytávat několik nedostatků: zjistilo se například, že na chodbách chybí koše. Plusem je, že hned druhý týden jich bylo dostatek, takže tenhle problém byl organizačně ošetřen na jedničku. Zatímco první týden jsme se mohli v učebnách doslova uvařit, tak teď pro změnu mrzneme. Na vině je špatně nastavená klimatizace a nikdo s tím nic nedělá, ostatně Skotové jsou na chlad zvyklí, takže jim to víceméně vyhovuje. Pro krajany doporučuji vícevrstevné oblečení.
V některých učebnách jsou okna, která představují teoretickou záchranu v době, kdy klimatizace nefunguje a v budově je vedro. Jak říkám, je to jen na teoretické úrovni. Okna jsou taky „chytrá“, mají v sobě senzory, a když prší, tak se automaticky zavřou a nejdou otevřít ani náhodou. Vzhledem k tomu, že v Glasgow prší téměř pořád, tak ta okna jsou tam spíše pro ozdobu.
Dalším neduhem této super moderní školy jsou stěny učeben, které se při pouhém zavření dveří otřásají jako při mírném zemětřesení. Kvůli tomu už se rozbily nástěnné hodiny, které spadly, když někdo přišel do třídy. Učitelka k tomu dodala, že je jen otázkou času, kdy spadne na zem super moderní data projektor. Taky bych řekla, že to moc dlouho trvat nebude, nechme se překvapit.
Učitelé jsou skvělí! Příjemní, přátelští a opravdu chtějí, aby jejich studenti něco uměli, nezaměřují se na to, jak je nachytat a potopit. Celkem rozdíl od ČR, že? Nebyla bych to ani já, abych byla se vším spokojená. K mé smůle máme jednu úču, která je příšerná! Je vidět, že učení ji nebaví, no – koho by to taky bavilo, když to dělá už asi čtyřicet let. Snad ještě horší je fakt, že učí cestovní ruch, který se netýká jen Velké Británie, a ona nebyla ani v oblastech, které jsou přímo ve Skotsku a o velmi známých místech v Evropě ani nemluvě. Většinou to komentuje slovy, že tam ještě nebyla, ale že je to na seznamu jejích přání, což mě neskutečně vytáčí – obzvláště to, že nebyla ani pořádně po Skotsku, když je Skotka. Jsem tu teprve dva roky, ale vsadím boty, že jsem toho tady viděla víc než ona za celý svůj život a to jsem tu zdaleka ještě neviděla všechno. No zkrátka, tahle žena je úplně neprofesionální.
A nyní už se dostáváme k tomu hlavnímu. Záchodky. Je jich málo, a proto se vytváří každou přestávku na každém patře fronty, ale o poznání menší než před branami po skončení vyučování. Převažují záchodky zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže, ty jsou ale věčně dosti vytížené. Pak je ještě na každém patře možnost navštívit unisex záchod. Tam se fronty netvoří, z čehož plyne, že Skotové z této novinky nejsou odvaření, ač si myslím, že pro zavedení tohoto „módního“ výstřelku jistě zpočátku byli, alespoň teoreticky, prakticky si moc za tímto názorem nestojí. Z mého pohledu je velmi zvláštní čekat ve škole na záchod a ze dveří vyleze kluk, v případě, že jste žena a naopak. Trochu šok. Ale proč? Vždyť to není přece žádná novinka – ve vlacích, autobusech či letadlech je taky záchod jen jeden a doma také. I když – domov a vlaky nejsou vzdělávací zařízení. Navíc v dopravě se to dá pochopit, unisex záchod tam šetří místo. Jenže kde je nějaký rozumný důvod pro tento druh záchodu na školách? Za mě jsou prostě unisex záchodky divné všude na veřejnosti a doufám, že časem vymizí.
Světlana Kadeřábková
Když ve Velké Británii sněží, dějí se věci nečekané
Od úterý večer v Glasgow sněžilo, nevypadalo to vůbec hrozně, spíš tak že všechno ráno roztaje. Ve středu jsem se probudila do vánočně zasněženého Glasgow. Lidé ze střední Evropy žijící ve Velké Británii mají ze sněhové nadílky
Světlana Kadeřábková
Moje Proměna čili ne Kafkova
Zpočátku jsem se na neděli těšila, ale čím víc se přibližovala, nějak jsem ztrácela odvahu. V ledničce opravdu byly tři tabletky, ale co když byly cestou do pekla?
Světlana Kadeřábková
O tom, jak jsem poskytla rozhovor pro rádio BBC
Bylo by se to nikdy nestalo, kdyby neexistovaly žádné náhody. Od té doby se vše začínalo ubírat tím lepším směrem.
Světlana Kadeřábková
Více než rok bez blogu
Dlouho jsem se tu neukázala. Hodně věcí nakonec dopadlo úplně jinak, než jsem si myslela. O super moderní college v Glasgow už nejspíš nic nenapíšu, začínám novou životní kapitolu.
Světlana Kadeřábková
Téměř dva měsíce v Glasgow
O tom, jak si žiju v Glasgow, o pracovních pohovorech, dalších maličkostech a střípek o nejmodernější college v Glasgow, City of Glasgow College.
Světlana Kadeřábková
Čas na změnu aneb život je změna
O tom, co mě čeká a nemine v druhé polovině "velkých prázdnin". Pokud je výše uvedené pravdou, potom zcela určitě žiju, což není špatné zjištění. Ovšem, nevím, jak je možné, že často mám pocit, že jen přežívám.
Světlana Kadeřábková
Jak jsem stala nezaměstnanou
Fanfiction na Taveňáka Alžběty Pondělíčkové, jejíž Taveňák mě od určité doby provází životem, je mi velkou inspirací a výzvou ke změnám, ve stylu: „Něco se ti nelíbí? Změň to!“
Světlana Kadeřábková
A. Pondělíčková – geniální spisovatelka bez vydané knížky
Alžběta Pondělíčková, vynikající autorka povídek a místní blogerka, píše sice kvalitní prózu, přesto na svém kontě nemá žádnou vydanou knihu. Zatím. Hloupý nakladatel, který by její rukopis odmítl.
Světlana Kadeřábková
Moje malá prsa
Povídka o tom, jak nahoře nemám nic a jak jsem vždycky chtěla nějaký kozičky. Text inspirován povídkou (Alžběta Pondělíčková: Milovati budeš prsa svá), která řeší opačný problém.
Světlana Kadeřábková
První prosincová neděle v Aberdeenu
Stejně jako každý víkend jsem i tento prokrastinovala. Včera jsem byla v knihovně půjčit si pravdivý příběh o klukovi, který se narodil svobodné matce natajňačku v 50. letech 20. století v Dublinu.
Světlana Kadeřábková
Studium Čechů ve Skotsku? Zdarma!
O tom, jak je to s pravidly při studiu Čechů ve Skotsku a proč se vyplatí ve Skotsku studovat. Po střední škole můžete odejít do Skotska a studium budete mít jako občan EU zdarma.
Světlana Kadeřábková
Zabiják na SŠ aneb Je horší být pozůstalý nebo rodič vraha?
O tom, jak jsem si myslela, že Aberdeen je bezpečné město, a jak jsem se pěkně pletla. Na prestižní SŠ zavraždil šestnáctiletý žák svého spolužáka. Motiv? Oběť se budoucímu vrahovi vysmívala, že je tlustý.
Světlana Kadeřábková
Přes rok ve Skotsku
O mých představách, které se liší od reálu. Takže o mých představách a o skutečnosti. Jaké to je ve Skotsku.
Světlana Kadeřábková
Hodnocení finálových povídek podruhé
V soutěži měli autoři použít slova: vlnka, nakukovat a překvapivý a dodržet počet 5 600 znaků. Jak to ve finále dopadlo? Drtivá většina textů nedodržela zadání, přesto nezaslouženě postoupily do finále.
Světlana Kadeřábková
Letní povídka 2015 na idnes. Švindl nebo ignorace pravidel?
Jak se mohl do finále dostat příspěvek, jenž má více než dvojnásobek znaků, které byly povoleny? A proč porota vybrala dílo českého básníka, prozaika, dramatika a žurnalisty? Podle jakých pravidel se tedy nakonec hraje?
Světlana Kadeřábková
Poprvé ve Skotsku
Všechno je jednou poprvé. Tohle poprvé bylo natolik zajímavé, že už tehdy jsem věděla, že se sem dříve či později zase vrátím.
Světlana Kadeřábková
Lék na důchodový systém
Nejedná se o nic složitého za předpokladu, že by byly všechny informace uvedené ZDE pravdivé. Zkrátka by stát podporoval rodiny s dětmi, které se narodily na jaře. Proč?
Světlana Kadeřábková
O jednom novinovém článku
Lenka seděla na barcelonském letišti. Vracela se z letní dovolené. V hlavě plno zážitků z rozehřáté španělské metropole, dvě hodiny do odletu a před sebou Timesy, ve kterých ji zaujal jeden bulvárně zpracovaný článek.
Světlana Kadeřábková
Dobrého pomálu aneb Když se to přežene s čokoládou
Miluju čokoládu a mohla bych ji jíst po tunách, po kilech ji už jím. Znáte ten slastný pocit, když se vám rozpouští na jazyku a pomalu se odtud táhne až do trávicího ústrojí? Pocit, který se nedá ničím nahradit.
Světlana Kadeřábková
Můj život za mřížemi
Hrozí mi pět let. Jestli tahle předpověď vyjde, potom odsud vylezu pomalu ve třiceti. Takže nejlepší léta v háji a nejspíš nezakopnu o žádnou práci. I když – zfalšovat výpis z rejstříku trestů asi nebude takový problém. Moje pověst by tím sotva utrpěla.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 67
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1906x
Hraničářka poražená v boji s prokrastinací, toužící po absolutní nezávislosti a po týdnu složeného ze samých nedělí.
V jistých oblastech neoblomná puritánka, v určitém směru je jejím pravým opakem.
Žije ve Skotsku.
Chtěla by umět psát fejetony.
V současné době má rozdělané tři knížky najednou a je zvědavá, zda se jí podaří dotáhnout je do konce. S tím dotahováním má zásadní problém. Nicméně sní o tom, jak by bylo krásné být spisovatelkou.
Je skalní čtenářkou a velkou fanynkou Alžběty Pondělíčkové.
Udělen titul: baronka ze Všenor
Seznam rubrik
Oblíbené články
- Tatínkem v šestém měsíci
- Školní rovnice o jedné neznámé
- Je mi líto učitelů
- Mantinely
- Dneska už se tomu jen směju
- Co nás to ty školy vlastně učí?
- Alláh je přece i váš Bůh!
- Osmnáct let dlouhá cesta do blázince
- Postřehy z návštěvy Londýna
- Kartou prosím aneb reinkarnace u pokladny
Oblíbené blogy
- Ivana Vejvodová
- Renata Francová
- Lenka Veverková
- Barbora Černohlávková Večeřová
- Alexandra Synac
- Petra Pavlíčková
- Můj blog