K čemu zápisné na vysokých školách?

Zápisné na vysokých školách bude již od září 2012 a studenti by prý měli platit za semestr na všech univerzitách stejnou částku. Přitom samotní politici hovoří o tom, že kvalitní vysokou školu máme jen jednu. Proč tedy platit za rozdílné služby stejně bez rozdílu?

Tento způsob zavádění zápisného zdá se mi poněkud nešťastný. Nejenže se ve zprávách a médiích objevují jen polovičaté a neurčité informace, ale ani po prohlédnutí stránek MŠMT nevíte vůbec nic. Nedozvíme se tedy, zda se zápisné týkat jen nových studentů, kteří teprve na podzim svá studia započnou, či i studentů stávajících. A co například tací studenti, kteří mají již absolvované dva obory a třetí mají rozstudovaný? Jak se zápisné dotkne přímo jich? (V současné době tito studenti platí za celý akademický rok několik tisíc. Zůstanou pro ně tyto podmínky zachovány, nebo se změní?) Dále se mi zdá velmi problematické, že všechny obory by měly být zpoplatněny stejnou částkou, což je nesmyslné, neboť by se mělo brát v úvahu jaké má potom absolvent uplatnění, jak vysoký bude mít plat a v neposlední řadě je nutné vzít v potaz, kolik studium stát skutečně stálo. Je jasné, že například studenti filologických oborů ke studiu nepotřebují takřka nic, studenti medicíny zpravidla používají drahé přístroje, chodí na praxe a to vše dané studium prodraží. Navíc nevím, jak například k tomu přijdou učitelé, že za studia vydají stejné finanční prostředky jako právníci a lékaři, když na platy právníků a lékařů za svou celoživotní kariéru nedosáhnou, neboť platy učitelů se pohybují pod průměrnou mzdou v ČR. Jak už bylo zmíněno výše, kvalita škol je velmi různá a i čeští politici tvrdí, že kvalitní vysokou školu máme jen jednu. Jak je tedy možné, že za špatnou kvalitu (tj. na žebříčkově nejhorší univerzitě v ČR) budou studenti platit jako na té nejlepší škole v ČR? Navíc tvrzení, že máme kvalitní školu jen jednu, je velmi zavádějící, neboť Masarykova univerzita v Brně v mnohém předčí Univerzitu Karlovu v Praze. Problémem je rovněž v tom, že na mnohých univerzitách je nedostatek špičkových odborníků. Profesoři aby se na jednotlivých katedrách hledali s lupou a mnohdy maximálně narazíte „jen“ na docenta. Opravdovou peckou jsou potom vysokoškolští učitelé, kteří se honosí titulem bakalář, to potom musí být kvalita, až přechází zrak. A to ještě nebyla řeč o stavu učeben. Už vidím, jak studenti s radostí a veselostí platí tisíce za semestr, když mají několik let nevymalovanou posluchárnu a píše se na klasickou tabuli s křídou, kde na polovinu tabule nelze napsat vůbec nic, protože je kazová nebo prostě dosloužila a napsané na ní není vidět. O tom, že se něco hne k lepšímu, když škrty se výrazně dotkly i oblasti školství, si můžeme nechat jen zdát. Velmi zábavné je, že politici argumentují tím, že v Německu zápisné existuje. Jenže tam celý systém dokonale funguje. Tam opravdu může studovat každý. Nejenže studenti za své peníze získají služby v podobě například využití MHD na semestr zdarma, mnohdy je možné v určité oblasti cestovat zdarma rovněž vlaky, výborné stravování v menzách za zvýhodněnou cenu, univerzitní knihovny otevřené i v sobotu a ve všední dny mnohdy až do 21:00, ale navíc jsou jejich přednášející a zkoušející ke studentům velmi vstřícní a především slušní, což bohužel v ČR nelze označit za standard. Pokud student pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí, má v Německu nárok na dávky od státu, které jsou natolik vysoké, že si takový student může v klidu věnovat jen studiu, zkrátka příspěvkem pokryje jak zápisné, učebnice, ale i stravu a náklady na bydlení. Obávám se, že zavedení zápisného rozhodně nepovede ke zlepšení školství. Bojím se rovněž toho, že si to každý středoškolák se zájmem o vysokoškolská studia uvědomí, spočítá si pro a proti a odejde do zahraničí, kde se zdokonalí v jazyce a navíc za peníze, které by dal za zápisné tady, získá výše uvedené výhody, které by v ČR z nikoho nevydoloval. Co tedy zápisné v této podobě, jak se začíná rýsovat, přinese? S největší pravděpodobností odliv mozků do zahraničí. Shrňme si to, takže v ČR zůstanou lidé se základním a středním vzděláním a vysoké školy bez studentů. K čemu tedy budou?